Jak je v úvodníku tohoto článku sděleno, schodišťové zábradlí plní především bezpečnostní účely. Spoustě lidem ale příjde vhod, když cestou oběma směry, tedy nahoru i dolů, se můžou něčeho chytnout, o něco se opřít a třeba i přitáhnout. Proto musí být zábradlí pevné, a jeho madla musí být hladká, ergonomicky uchopitelná a většinou skluzná.
Zábradlí je ke schodišti upevněno mnoha způsoby. Můžou být ke konstrukci schodů přivařeny patky, ke kterým jsou už šrouby či vruty připevněny jednotlivé sloupky. Sloupky mohou být rovněž uchyceny z boku konstrukce schodiště, případně zapuštěny přes jednotlivé nášlapy.
Konstrukce zábradlí je většinou tvořena sloupky, které jsou mezi sebou spojeny podélnými, dlouhými segmenty. Také se může konstrukce zábradlí sestávat se vzájemně propojených kosoúhelníků. V úvahu připadá také zábradlí z předem vyrobených jednotlivých, kompletních dílců.
Samostatnou kapitolou jsou plná skleněná zábradlí, která jsou sestavena z plošných tabulí kaleného skla, polepeného bezpečnostní fólií Connex. Celková tloušťka těchto tabulí dosahuje 16 mm a není až tak nutné je vybavovat dalšími madly. Sklo je odolné proti rozbití. Při opravdu silném úderu sice může prasknout, ale bezpečnostní fólie Connex zamezí jeho roztříštění a vysypání.
Kovové zábradlí se vyrábí jak z profilů, vesměs z nerezové oceli, tak z kovářsky vyrobených prvků, různých tvarů a průřezů. Kovové zábradlí má výhodu v tom, že v interiérech je téměř bezúdržbové.
Zábradlím, které je kapitolou samo o sobě, je zábradlí ze dřeva. Možností na jeho konstrukci je neomezeně. Každé zábradlí může mít jiný tvar, sílu i barvu.
Na výrobu dřevěného zábradlí se používá většinou domácí dřevo. Většinou jde o dub, nebo buk. Lze také použít další dřeviny zejména jilm, jasan, javor nebo borovici i smrk. Pokud zákazník žádá exotické dřevo, lze s úspěchem použít americký ořech, jatobu nebo iroko.